„Připadal nám jako z družiny lesního boha a měli jsme ho velmi rádi. Dodnes nemohu pochopit, že je mrtvý,“ napsal ve svých pamětech pár let po malířově smrti nakladatel Štorch-Marien. Výstava byla připravena ve spolupráci s Museem Kampa
Richardovi Fremundovi by dnes bylo 86 let. Byl jednou z nejvýraznějších osobností pražské umělecké scény přelomu pátého a šestého desetiletí. Všestranný malíř, kreslíř a grafik na sebe upozornil výstavou v Galerii Československý spisovatel v dubnu 1956, kterou deník New York Times tehdy označil za test umělecké svobody v komunistickém Československu. Výrazově se profiluje po svém následujícím pobytu v Paříži, kde má možnost seznámil se s díly klasiků francouzské moderní i soudobé malby. Ve Fremundově díle se prolíná figurální a krajinářská složka. Charakteristické jsou abstrahované náměty městských krajin a českých vesnic, malované sytými olejovými barvami a temperamentním rukopisem. Na počátku šedesátých let krátce dospívá k plně abstraktnímu výrazu, jednomu z vrcholů své tvorby. Poté se přiklání k osobitější lyrické znakovosti, je ovlivněn pop-artem a novou figurací. Během těchto let se i díky spolupráci s divadlem Semafor stává známou osobností pražského kulturního života. Vytváří ilustrace, filmové plakáty, scénografické návrhy. Výrazné je také jeho grafické dílo. V době Pražského jara několikrát navštíví Itálii, kde se v březnu 1969 koná jeho první samostatní zahraniční výstava. Dva měsíce poté tragicky umírá při autohavárii. Výstava připravená pro Muzeum Kampa představuje čtyřicet předních prací průřezově připomínající autorovu tvorbu dvou poválečných desetiletí. Je sestavena převážně ze soukromých a institucionálních soukromých sbírek, doplněná malou kolekcí z fondů pražské Národní galerie. Připomíná význam a dílo tohoto malíře také v souvislosti s rozvíjející se tradicí soukromého sběratelství v Čechách. Již v průběhu pátého desetiletí 20. století se totiž „mladé“ Fremundovo dílo objevuje v trojici vyhlášených českých soukromých sbírek 20. století: v kolekci Vincence Kramáře, Jiřího Koláře a Josefa Sudka. Výstava v prostorách Musea Kampa, spojená s křestem dlouho očekávané autorovy monografie, je současně malou připomínkou 45. výročí malířova úmrtí a následné posmrtné výstavy. Ta se v lednu 1970 konala jen kousek odtud přes řeku, v prostorách Mánesa. Mezi množstvím Fremundových přátel a příznivců vzbudila tehdy velký ohlas.
Marcela Chmelařová, kurátorka
