Kritik a spisovatel Johannes Urzidil tvrdil, že německy mluvící umělci byli od těch českých odděleni skleněnou stěnou, kterou jen někteří dokázali prolomit. K výrazným tvůrcům patřili v naší galerii zastoupení Maxim Kopf, Mary Duras, Georges Kars, Friedrich Feigl a Kurt Halleger. Tito „mladí lvi v kleci“, jak je nazvala Anna Habánová, byli nejen samostatnými uměleckými osobnostmi, ale formovali hnutí a spolky, a tím i kulturní život meziválečného Československa, nejen v Praze, ale také v regionech.
Pozoruhodnou osobností byl v tomto prostředí Maxim Kopf. Začal se prosazovat na počátku dvacátých let jako člen spolku s romantickým názvem Die Pilger a brzy se stal jeho nejvýraznější postavou. Tito „Poutníci“ se klonili k expresionismu, spirituálně laděné tvorbě blízké předčasně zesnulému Bohumilu Kubištovi a udržovali úzké kontakty s drážďanskou uměleckou scénou. Kopf přivedl do skupiny mladou sochařku Mary Duras, a tak se už zde zformoval výrazný umělecký pár, který se dobře doplňoval. Navštívili společně Drážďany, Paříž a New York a vzájemně se portrétovali v soše i malbě.
Mary Duras se spolu se svým sousoším Schwestern objevila na Kopfově obraze z roku 1928 a ten zase na první výstavě spolku Prager Secession, u jehož zrodu stál právě Kopf. V roce 1931 si dvojice založila soukromou akademii kresby, malby a modelování v ateliéru, který společně obývali. Vystavovali tehdy v pražském Rudolfinu a oba byli přijímání kritikou s nadšením. U Kopfa nacházeli něco z barokní smyslovosti a u Duras, žákyně Jana Štursy, se projevovala jistá dávka melancholie, která provázela velkolepá ženská těla.
Na založení skupiny Prager Secession se podílel kromě Maxima Kopfa také Friedrich Feigl, umělec starší generace, který je známý jako člen skupiny Osma a přítel Emila Filly. Právě Feigl prolamoval tu pomyslnou zeď mezi českým a německo-českým prostředím poměrně snadno a zároveň zprostředkovával kontakty se zahraničím. S Johannesem Urzidilem ho pojilo přátelství, a tak právě tomuto kritikovi dedikoval své kresby ze třicátých let. Ke stejné generaci patřil i Georges Kars, který byl také v dobrém kontaktu s českými umělci a podobně jako Feigl strávil velkou část života v zahraničí. Jeho domovem se stal Mnichov, Paříž i španělské městečko Tossa de Mar
Většina česko-německých umělců se volně pohybovala Evropou a měnila místo bydliště i mnohokrát za život. Cesty do velmi vzdálených zemí přinesly do Československa obrazy exotických míst. Jsou to pohledy na města v Palestině Friedricha Feigla, portréty Orientálek Georgese Karse nebo ojedinělé krajinomalby z Tahiti Maxima Kopfa, který se tam vydal možná po vzoru Paula Gauguina. Kurt Halleger, člen moravskoslezského spolku Scholle, si zase oblíbil Balkánský poloostrov a v rámci Prager Secession vystavoval své malby z Hvaru a Korčuly.
Němečtí umělci v meziválečném Československu unikali dlouho až na výjimky pozornosti a jejich místo v českých dějinách umění bylo omezené. Změnu přinesla v roce 2013 publikace Mladí lvi v kleci Anny Habánové a s ní související výstava. V případě, že Vás tematika německých umělců v Čechách zaujala, vřele doporučujeme publikaci k nastudování. Její tým ukázal jak významnou roli tito umělci v našem prostředí hráli, odhalil jejich bohatý spolkový život i řadu zapomenutých fenoménů.
Některá díla zastoupená v Retro Gallery si můžete prohlédnout nejen přímo zde v článku, ale i na našem eshopu - stačí kliknout na odkazy přímo v textu.
