Žák Františka Tichého, přítel Mikuláše Medka a Zbyňka Sekala, malíř „křehkosti lidské existence,“ keramik a jeřábník. Josef Lehoučka si prošel fází pracovníka továrny a podobně jako Vladimír Boudník tuto zkušenost nevytěsňoval, ale promítl ji do svých obrazů. Explicitně se projevuje v dílech ze šedesátých let s názvy jako Tovární dvůr nebo Dva jeřáby. Později ji připomínají relikty strojů, kleští, válců, geometrizované a včleněné do abstraktních kompozic. Proti této mechanizované skutečnosti však stojí silná tradice surrealismu, která vnáší do obrazů prvky náhody a organického bujení snových objektů a krajin.
Vydali jsme publikaci o díle Zbyňka Sekala: knižní obálky - fotografie - skládané obrazy.
